Styly Taiji

Styly taiji se dají pojmout několika směry. Tradiční pojetí dělí taiji na 5 rodinných stylů. V současné době se každou chvíli někde vyloupne nějaký nový „styl“, což však odpovídá spíše „modernímu, novému“ pojetí. Podle starého pojetí, které dělí taiji na 5 stylů, by se však jednalo pouze o rozdílný přístup k jednomu z 5 stylů. Tento přístup by vyzdvihoval buď léčivé, bojové či jiné aspekty cvičení taiji více, než ty ostatní. Avšak odlišnost by nebyla ve struktuře pohybů (nebo by byla způsobena pouze nedostatečnou znalostí daného stylu a jeho provedení).

Pět tradičních rodinných stylů je:

Chen (陳氏)

Jang (楊氏) - Zakladatelem je Jang Lu-čchan

Wu (吳氏) - Zakladatelem je Wu Ťien-čchüan

Wuu (武氏) - Zakladatelem je Wu Jü-siang

Sun (孫氏) - Zakladatelem je Sun Lu-tchang

 

V naší škole se věnujeme hlavně cvičení stylu chen (陳氏), za jehož oficiálního zakladatele byl považován mistr Čchen Wang-tching. Styl Chen je považován za nejstarší z rodinných stylů a je známý pro svou všestrannost, která zahrnuje jak bojový aspekt, tak zdravotní. Tento styl zahrnuje pomalé, plynulé, kruhovité pohyby, které jsou z nenadání střídány rychlými údery vedenými z pasu.

Tento styl se vyvinul údajně v 17. století v (jak už sám název napovídá) rodině Chen, ve vesnici Chejiagou v provincii Henan. Jeho vznik je tradičně připisován postavě Chen Wangtinga (jeden z generálů dynastie Ming). Právě tento generál se po pádu dynastie Mng stáhl do ústraní a klidu vesnice Chen Jiagou, kde se věnoval rozvíjení wushu a pečlivému studiu taoistických textů. Stvořil několik sestav taiji a to včetně dlouhé formy 108 a dělových pěstí. U toho však nezkončil, věnoval se i tuishou. Protože se mistr sám věnoval i cvičení qigongu, umožnilo to vznik všestraného bojového umění, jako je chen taiji.

Další z významných mistrů rodiny Chen je Chen Changxing, který spojil formy navržené svým předchůdcem Chen Wangtingem. Právě tento učitel porušil tradici, kdy se taiji předávalo pouze v nejužším rodinném kruhu (a nesměly se ho učit ženy), přijal za žáka slavného Yanga Luchana, který se stal později zakladatelem dalšího rodinného stylu Yang.

Chen taiji se dostalo mezi širokou veřejnost poměrně pozdě, až ve 20. století, kdy mistr Chen Fake neuposlechl toho, co káže rodinná tradice a začal vyučovat Chen taiji veřejně v Pekingu.

Dnešní přístup k taiji je známý. Buď k němu lidé přistupují jako ke zdravotnímu cvičení v rámci zdravého životního stylu, nebo se mu věnují jako sportovní disciplíně v rámci moderního wushu. Ti, kteří se snaží k taiji přistupovat poctivě a obsáhnout co nejpoctivěji všechny jeho aspekty, jsou v současnosti v naprosté menšině. Přesto si myslím, že právě v třetí, trnité, cestě tkví krása Chen taiji.